Kejtinka, nyní již můj ex beaglík bydlí s mými rodiči. Před mým odchodem za novým bydlením s přítelem umřela Besinka, jezevčík mých rodičů. Tudíž bylo doma už tak smutno, že jsem neměla to srdce jim vzít ještě Kejtinku, na kterou se oba tak moc upnuli.

Nyní se mnou a mým přítele bydlí rhodeský ridgeback Komp. Nějaké jeho fotečky jsou ve fotogalerii, více jich dodám později. U Kompa je tomu naopak. Matka přítele o Kompa opravdu nestála a k srdci ji zřejmě nepřirostl.

Taaakže nyní je tomu tak, že: s Kejtinkou mám povolené návštěvy a proběhla nová adopce Kompa:)

Nu hlavně, že jsou oba spokojení:)

Kejtinka si dále užívá více a více rozmazlování a Kompa se naopak snažíme od rozmazlenosti panímámy odnaučit:)

Je to Beagl tricolor.

Po několika měsíčním přesvědčování maminy,že bych nejlepšího přítele opravdu potřebovala,se mi to koncem školního roku 2004 povedlo. Pro štěnidlo jsme si jely z Hořic až do vesničky Svor u Nového Boru. Výběr mezi dvěma fenečkama byl zcela na mne. První mne hned po vzetí do náruče kousla do ucha a naše nastávající mi usnula v náručí.Jasná volba:’To bude zlatíčko’řekla jsem si.

Při výběru jména jsem konzultovala s maminou.Její návrhy jako Baby,Beruška,…No bez komentáře:).Prostě vyhrála Kejta:)

Naše zlatíčko se zabydlelo celkem rychle.Jen my jsme zhruba po roce neměli skoro kde bydlet:)Ač baštila snad lepší jídlo jak my,tak si nám potvůrka každým dnem pochutnávala na gauči,křeslech,linu,kabelech..No mňami:)Její baštění nám nebylo zrovna po chuti,ale kdo by se na takového mazla zlobil:)Paraparkrat dostala za vyučenou,to ano,ale rozhodně nejsme jedni s těch,co při prvních problémech vystrnadí chlupatého člena rodiny do útulku a v tom horším případě někam ke stromu…Úvahy o tom jé ta krásně v náručí usnula ta bude klidná a hodná…byly pryč.Ale co,svou hravostí,láskou a věrností nám vše vynahrazovala a vynahrazuje nadále.

Zhruba ve dvou letech ji baštění nábytku přešlo,my jsme se aspoň dokopali k nějakým změnám v bydlení a teď jenám spolu krásně.

Jelikož teď studuji a věčně nejsem doma,tak si mamina nemůže vynachválit to,že jsem jí ke Kejtince tenkrát umlouvala.Jsou jako jedna ruka,pořád spolu.Mé učení:k noze,sední,lehni,zůstaň se teď maminou obohacuje o:převalit,tajtrliky,popros,dej pac,nech piškot na čumáčku:)

Z do dvou let nezbedného štěnítka teď máme cirkusovou dámu:)

Hlídá si nás jako oko v hlavě,nedá na nás dopustit.Často nás uchránila od opilců a psů,kteří nás chtěli napadnout.

Ať si říka kdo chce co chce nedá se říct,že tohle plemeno je zlé,tohle nevychovatelné,tohle hloupé.Každý pes je takový,jaký je jeho páníček.

Kejtinka ač beagl,tak hodná,přívětivá,poslušná….Prostě NAŠE a nedáme na ni dopustit

Každý pes potřebuje něco jiného,ale každý čumáček potřebuje

Teď si pochutnávám na granulkách BOSH.Taky nejsou špatné,ale když panička jí  kedlub,papriku,rajče nebo okurku,tak neodolám a čekám jesi nezbyde.

No a to když slyším v kuchyni otevřít ledničku?No prostě musím tam být,co kdyby něco náhodou upadlo.Nejraději však mám,když panička obaluje řízky.Ten zvuk klepnutí vajíčka se nedá přeslechnout a vždy na mě myslí a trošičku mi nechá.

Já co by beagl bych mohla baštit furt.Ještě,že ty moje lidský holky mám a hlídají mě abych se nepřejídala.Mám se dobře a stále si udržuji figuru,protože moje mladší panička strašně ráda fotí.No podívejte se sami http://mustango.chlumec.net  .Někdy se jí fotky nepovedou,ale snaži se.Jen mě to už občas nebaví to hodinové focení a utíkám seč mi moje malé nožičky stačí:)

Veškeré podrobné informace naleznete zde http://www.utulek-skrivany.estranky.cz/